Recenze od mých klientek

Příjemné prostředí, pohoda, profesionální přístup, velice příjemné relaxační terapie. Užila jsem si to. Moc děkuji.

Čas strávený v útulném budoáru paní Martiny jsem si opravdu užila! Terapie pro mě byla hodně nová, prostředí mě přeneslo úplně jinam, daleko od každodenního běhu. Úžasné minerály, vůně olejů, všechno na mě hodně zapůsobilo. Nejvíc asi tibetské mísy… Paní Martina je moc milá, doporučuji všem, kdo pro sebe chtějí něco udělat a načerpat novou energii…

S Martinkou jsem prošla konzultací emočního kódu. Vytestované zaseknuté emoce krásně odpovídaly místům na těle, které mě zlobí. Zároveň se mi při svalovém testu často vynořila nějaká vzpomínka, o kterou v té době pravděpodobně šlo. O psychosomatice a vlivu emocí na tělo bych si s ní povídala klidně hodiny. Ze sezení jsem odcházela ve velmi příjemném a uvolněném rozpoložení. Doporučuji.

Emoční kód bych doporučila každému rodiči, který chce svému dítěti pomoci k větší vnitřní pohodě :- ) Martinka pracovala s obrovskou empatií, trpělivostí a respektem, což bylo pro mě jako maminku velmi důležité. Po terapiích docházelo u dcery k hlubokému uvolnění emocí, které se projevovalo jako detoxikační proces. Tato fáze byla náročná nejen pro dceru, ale i pro naší celou rodinu. Bylo potřeba hodně trpělivosti a podpory, abychom tím společně prošli. Výsledek však stál za to - po této očistné fázi jsme u dcery viděli viditelné změny. Byla klidnější, uvolněnější a celkově šťastnější.

Chci moc poděkovat Martě za možnost podívat se na synovo cucání prstu z jiného úhlu – pomocí emočních kódů. Během tří konzultací jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací, které mi pomohly lépe pochopit synův vnitřní svět. Obzvlášť si cením toho, že se nám Marťa věnovala i během Vánoc, kdy byl čas naším největším nepřítelem. I když problém zatím úplně nezmizel a synovo podvědomí se cucání ještě nechce vzdát, díky Martě vím, že jsme na správné cestě. Děkuji a už se těším, až vyzkouším i další metody, které Marťa nabízí!

C„Začínali jsme u syna (3r), kdy jsem mu potřebovala pomoci a už jsem nevěděla jak, taková beznaděj na koho a na co se obrátit. Martinka, když vyslyšela můj příběh o synovi, mi podala pomocnou ruku, a to byla opravdu velká jiskřička. Bylo tam samozřejmě váhání a otázky typu, zda mu to pomůže? Ale ubezpečila mne, že je to bezpečný. Teď mohu od srdce říct, že to byla ta nejlepší volba. Můj syn měl čerstvě 3 roky, kdy se dostával do vzteků, záchvatů a šílenství zhruba 2x či 3x za den. Situace byly tak zoufalé a neúnosné, že si chtěl ublížit např. kopat do podlahy, venku do betonových obrubníků a nebylo možné se k němu přiblížit, abych ho objala a pomohla, až třeba po 20-30 min při vyčerpání. Já slzy v očích, když ten malý človíček volal "že to nemůže zastavit". Úplná beznaděj. Po několika sezení s Martinkou, kdy mu začala odstraňovat uvězněné emoce se stav začal zlepšovat. A byla to pro mě velká úleva, protože těch emocí tam měl spousty. Měla jsem obrovskou radost, jak se jeho stav začal zlepšovat. Samozřejmě vzteky měl, ale už ne v takovém rozsahu. Měl je tak jednou za týden. A teď je na tom velmi dobře, dovede si říct, domluvit, ve školce je rád a zvládá spoustu jiných věcí. Nevidím to jenom já a rodina, ale taky chlapec, kterému je 12 let, řekl: „Že M. velmi vyrostl a posílil po duchovní stránce". Proto opravdu děkuji za tuto metodu od Martinky, která tu práci dělá poctivě a od srdce. Vděčím a děkuji.❤️

Marťas jsem oslovila kvůli svému devítiletému synovi, který dlouhé roky trpěl na časté angíny s vysokými horečkami. Po mnoha antibiotikách jsem začala hledat i jiné cesty podpory a dostala se k emočnímu kódování. Přiznám se, že tahle metoda na první pohled působila netradičně, ale když jsem k ní přistoupila s otevřenou myslí, začala mi dávat smysl. Absolvovala jsem čtyři sezení bez syna a pokaždé jsem u Marťas cítila bezpečí, péči a opravdový zájem. Její laskavý přístup mi velmi vyhovoval. Od našich setkání uplynuly více než tři měsíce a syn je bez angíny i horeček, které se dříve vracely už po dvou měsících. Možná je to náhoda, ale já osobně na náhody nevěřím… :)